Nicholas Payton - Americká noc
16. června 2012 v 19:00 hod., sobota
Smetanova síň Obecního domu
Cena vstupného: 450 - 1000 Kč
Texty:
Účinkující:
Nicholas Payton - trubka
Steven Mercurio - dirigent
Nicholas Payton Band
Český národní symfonický orchestr
Program:
Nicholas Payton: Black American Symphony, pro jazzový kvartet a orchestr
(SVĚTOVÁ PREMIÉRA, věnováno Prague Proms)
Leonard Bernstein: Candide, předehra k muzikálu
George Gershwin: Američan v Paříži, symfonická báseň
https://www.nicholaspayton.com/
24.03.2012
Deník Chicago Tribune uveřejnil vysoce pochvalný text o novém koncertu Nicholase Paytona, který s Chicagským televizním orchestrem provedl svou novou kompozici.
Je dosti evidentní, že se máme na co těšit!
26.03.2012
V New Yorku jsme mluvili s manažerkou Nicholase Paytona, Annou M. Salou, o stavu, v jakém jsou přípravy světové premiéry, skladby, kterou píše Nicholas Payton pro svůj kvintet a ČNSO pro otevírací koncert letošních Prague Proms.
18.06.2012
Bílí musí přestat tvrdit, že rasismus neexistuje, říká trumpetista Nicholas Payton. Jeho Black American Symphony zazněla ve světové premiéře při zahájení festivalu Prague Proms. "V některých ohledech jsme na tom byli líp za segregace," myslí si.
Někdejší člen hnutí mladých lvů, které koncem osmdesátých let usilovalo o návrat k tradičnímu jazzu, patří mezi nejdovednější jazzové trumpetisty. Nicholas Payton v sobotu zahájil festival Prague Proms symfonickým koncertem v Obecním domě. V premiéře uvedl takzvanou Black American Symphony, jíž napsal pro své jazzové kvarteto a Český národní symfonický orchestr. Payton ale do Česka přivezl také radikální názory. "Jazz je sprosté slovo," řekl v rozhovoru s HN.
HN: Proč nemáme říkat slovo jazz?
Protože se hodí jen na určitý typ hudby, ne na tu černou, ze které vzešel. Pojem jazz měl od samého začátku nepříznivý podtext. Každá kultura má svoji hudbu, běžně mluvíme o afrokubánské muzice nebo o keltské muzice, tak proč bychom nemohli přiznat barvu a říkat jazzu černá americká hudba?
Jde o kulturní výraz černé společenské vrstvy a faktem je, že největší jazzoví hráči a inovátoři byli černí. Slovu jazz také ubližují ty poddruhy typu evropského jazzu, které s černou americkou hudbou nesouvisí.
HN: Často mluvíte o - cituji - nadvládě bílých lidí ve společnosti.
Amerika má za sebou rasistickou historii a ta čile pokračuje, viz nedávný rasově motivovaný případ vraždy Trayvona Martina nebo loňská poprava Troye Davise. Nelíbí se mi politické nálepky. Proč máme říkat, že jsme Afroameričané? Afroameričan je někdo původem z Afriky s americkým občanstvím, například herečka Charlize Theron, ale ta není černá.
Neuráží mě, když mi někdo řekne, že jsem černoch. V Americe je rasového napětí stále dost a bílí musí přestat tvrdit, že rasismus neexistuje. Dokud bude v ústavě, bude i dál.
HN: Kde je zapsaný v ústavě?
Všechny zákony vymysleli a napsali běloši a podle toho věci fungují. Pokud černoch spáchá zločin na černochovi, pravděpodobně nebude zatčený a rozhodně nedostane tak tvrdý trest, jako kdyby spáchal zločin na bělochovi. Americká vězení jsou plná černochů, kteří byli nuceni pracovat a za směšně nízké peníze produkovat to, co se pak na trhu prodává za mnohonásobně vyšší cenu. To je novodobé otroctví.
Celý systém je k minoritám nevděčný a jen potvrzuje moji domněnku, že rasismus mají lidé bílé pleti v genech.
HN: Cože?
Neříkám, že každý běloch je rasista. Ale co je bílá rasa? Je to označení, které si vymysleli bílí, aby se odlišili od černých. Když vynecháte bílou, celý pojem rasa přestane dávat smysl. Takže i samotný pojem rasismus je jen stvrzením nadvlády bílých nad černými. Na světě je víc černochů než bílých lidí, ale nikdo neřekne, že černoši jsou většinová populace. Slovy typu rasismus nebo minorita si jen bílá rasa udržuje svoji totožnost.
V Americe dodnes existuje takzvané bílé privilegium: chudý černoch a chudý běloch nejsou ve stejné společenské situaci a nedostává se jim stejných příležitostí. Černochy drží pospolu alespoň silná komunita, ale kdo se stará o bílé?
HN: Kongres?
A právě institucionalizovaný rasismus naše životy ovlivňuje nejvíc. V některých ohledech jsme na tom byli líp za segregace. Rasismus byl přiznaný, ne tak podloudný jako dnes. Když se o kandidaturu na prezidenta zajímal Donald Trump, prošly mu rasistické projevy.
Když byl zvolený Obama, na jeho mítinky chodili běloši se zbraněmi. Už sám fakt, že po Obamovi dodnes lidi chtějí, aby rodným listem doložil svůj původ, je čirý rasismus.
HN: Ale vždyť...
Americkou politiku platí korporace, které do úřadu potřebují dostat své politiky, aby ti jim za oplátku ohlídali byznys. Ti jsou všichni bílí. A kruh nelze narušit, protože pár boháčů je pořád jen bohatších, chudí lidé jsou jen chudší a střední třída v Americe přestává existovat. Za segregace byli černoši v lepším ekonomickém postavení - nemohli sice do bílých škol, ale měli svoji vlastní ekonomickou strukturu, ve které fungovali lépe.
Autor: Daniel Konrád
Zdroj: IHNED.cz
19.06.2012
Praha - Novou skladbu nazvanou Black American Symphony (Černá americká symfonie) přivezl do Prahy trumpetista a skladatel Nicholas Payton. Ve světové premiéře ji uvedl v Obecním domě na zahajovacím koncertu mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms, jemuž skladbu pro jazzový kvartet a orchestr speciálně věnoval.
Američan Payton v české metropoli koncertoval poprvé, na pódiu ho doprovodily jeho Nicholas Payton Band a Český národní symfonický orchestr, který je rezidenčním tělesem festivalu, pod vedením Stevena Mercuria.
Více než hodinový koncert sice nebyl zcela vyprodán, ale ti, co přišli, byli nadšení a nechtěli Paytona pustit z pódia. Jednotlivé skladby oceňovali mocným potleskem a výkřiky nadšení. Payton Českému národnímu symfonickému orchestru složil v závěru koncertu poklonu. "Můžete být na vaše symfoniky opravdu pyšní," řekl letos devětatřicetiletý umělec publiku.
Na koncertu podle pořadatelů zazněla produkce Leonarda Bernsteina, konkrétně předehra k muzikálu Candide. Muzikanti zahráli také symfonickou báseň George Gershwina Američan v Paříži.
Autor: Red Kul
Zdroj: aktualne.cz
Fotogalerie/video ukázka
